Boty s vysokými podpatky jsou krásné a důmyslné mučící nástroje. Alespoň se to tak zdá, když se v nich snažíte chodit po pražských ulicích plných malých, velkých a hrbolatých kostek či kočičích hlav. Zamyslela jsem se tedy nad tím, proč já sama příliš podpatky nenosím. Nejzásadnější důvod: stav pražských chodníků. Strávit celý den na malých hrbolatých dlažebních kostkách vyžaduje usilovnou fyzickou i psychickou přípravu a následné dlouhé hodiny rekonvalescence. Ženy, které tvrdí, že na vysokých podpatcích dokáží v Praze bez újmy strávit celý den, považuji za najaté agenty mužských podpatkových fetišistů.
Září 2011, New York, krátce po prezentaci jarní kolekce značky Gant. Zástupy krásných žen, všechny na vysokánských podpatcích, úsměvy na tváři, halasný smích. Stačí ale zajít za roh a všechny ty krásky okamžitě shazují podpatky, ukrývají je do kabelek, vytahují tenisky nebo balerínky a s úlevou na tváři odcházejí.
Podobných scén jsem byla svědkem i na mnoha dalších velkých přehlídkách. Vysoké podpatky jsou krásné, ženy i muži je milují, ale chodit se v nich prostě nedá. Nutno ovšem podotknout, že v módním světě je bota s nižším než osmicentimetrovým podpatkem považována za takovou lepší bačkoru.
České ženy prý ke zklamání mnoha mužů k vysokým podpatkům příliš vřelý vztah nemají. Alespoň podle článku, který se v červnu objevil v magazínu Elle a je to prý strašná škoda, protože ženy na Balkáně podpatky prakticky nesundají z nohy.
Zamyslela jsem se tedy nad tím, proč já sama příliš podpatky nenosím. Nejzásadnější důvod: stav pražských chodníků. Strávit celý den na malých hrbolatých dlažebních kostkách vyžaduje usilovnou fyzickou i psychickou přípravu a následné dlouhé hodiny rekonvalescence. Ženy, které tvrdí, že na vysokých podpatcích dokáží v Praze bez újmy strávit celý den, považuji za najaté agenty mužských podpatkových fetišistů.
Jediným řešením pro ženy milující vysoké podpatky jsou tak speciální pásy s hladkým povrchem, které usnadňují pohyb nejen ženám, ale i handicapovaným. V Praze jsou k nalezení například na ulici Na Příkopě či na náplavce. V pražském centru ale musíte o místo bojovat s turisty táhnoucími kufry a u řeky s cyklisty. Speciální pochozí pás vyhrazen pro ženy na podpatku, kočárky či nevidomé se před rokem objevil i v centru Hradce Králové. K podobným úpravám by v průběhu letošního roku měl přistoupit i Řím, který chce pochozí pásy umístit na nejfrekventovanější pěší zóny. Hlavní italské město si tak vzalo příklad z Milána, kde na hlavní nakupovací třídě Corso Vittorio Emanuele II. už takové pásy jsou.
Ženy vs. muži
Co vlastně všichni na těch podpatcích vidí? Lýtka v nich samozřejmě vypadají hezčí, noha menší, nositelka vyšší a štíhlejší. Simone de Beauvoir v nich ale viděla součást mužské snahy o znehybnění ženy. Oděv, obuv a doplňky mají podle francouzské myslitelky ženu proměnit v objekt - bezmocný a snadno ovladatelný. Umělé nehty ženy de facto připravují o ruce, korzety znemožňovaly normální dýchání a vysoké podpatky ženy prakticky připravují o nohy.
Christian Louboutin, slavný návrhář bot známých pro svou vyzývavě rudou podrážku, ale ve vysokých podpatcích spatřuje i výhody. Hrdě například vypráví historku o jedné své zákaznici, která si u něj poprvé koupila lodičky. Byly krásné, ale chodit se v nich moc nedalo a cesta do práce jí trvala dvakrát tak dlouho. „Poprvé na své cestě do kanceláře si stihla všimnout, kolem čeho vlastně jde a objevila spoustu věcí, které předtím přehlížela,“ chlubí se.
Britská centrální banka zase v roce 2009 pro své zaměstnankyně pořádala speciální seminář Dress for Success, na kterém se ženy dozvěděly, že mají do práce nosit boty na podpatku (maximálně pěticentimetrovém) a rtěnku. Zaručí jim to prý větší úspěch u klientů. Nepochybně.
Článek a obrázek byly převzaty z Hospodářských Novin ze dne 21. 7. 2012
Title image by to.wi from Flickr